Rozhovor s MUDr. Františkem Zámolou o důležitosti vody pro lidský organismus, kvalitě pitné vody v České republice, zdravotních rizicích pití chlorované kohoutkové vody, škodlivých látkách, výhodách používání čističek vody s reverzní osmózou a mnohém dalším…

Odkaz na předchozí díl: klikněte zde

Jsou minerální vody vhodné pro běžné pití?

Minerální vody deklarované jako léčivé by se měly dlouhodobě pít pouze na doporučení lékaře nebo v rámci krátkodobé léčebné kúry. Pro běžné pití jsou vhodné hlavně slabě mineralizované vody, které je dobré střídat. Kyselky jsou vhodné pro snížení kyselosti žaludku při nižším pH. Minerální vody alkalického charakteru bychom zase měli pít, pokud potřebujeme zvýšit kyselost žaludku a organismu.

Mimo to minerální vody podle zákona nespadají mezi pitné vody, a proto není jejich kvalita ze zákona tak přísně regulována jako u pitné vody. Mohou být i radioaktivní nebo obsahovat přemíru jednotlivých látek, jako je arzen, selen atp. Velmi často se ale setkáváme ve spotřebitelských testech s tím, že ty druhy vod, které se prodávají v obchodech jako minerální, mají jen špetku minerálů navíc a jsou ještě spolu se sodovkami dodatečně karbonované.

Novorozenec má v těle 79 % vody, pětileté dítě 62 % a
mladý dospělý muž 58 %. S přibývajícím věkem klesá
procentuální podíl vody v těle – u lidí nad 80 let je to
už jen 48 %.

Také platí, že čím více je v těle tukové tkáně, tím menší podíl tělesné hmotnosti připadá na vodu.

Opravdu můžeme z pitné vody získat dostatečné množství minerálních látek, jako je vápník nebo hořčík?

Ne, nemůžeme! Abychom pokryli denní spotřebu vápníku, která činí asi 800 mg, museli bychom vypít průměrně 6,5 litru vody z vodovodu. Navíc naše tělo by muselo dokázat stoprocentně vstřebat všechen vápník rozpuštěný v tomto množství vody. K pokrytí denní potřeby hořčíku, která se pohybuje kolem 300 mg, by bylo třeba vypít asi 24 litrů vody. Opět platí, že náš organismus by musel vstřebat bezezbytku všechen hořčík rozpuštěný ve vodě.

Podle vědců, kteří se touto problematikou zabývali, dokáže naše tělo zužitkovat pouze 3–5 % anorganických
prvků rozpuštěných ve vodě. Tím se množství vody, které bychom museli vypít, zvyšuje 20krát! Jinými slovy řečeno, aby člověk pokryl pitím svou denní potřebu vápníku, musel by vypít každý den 130 litrů vody, u hořčíku pak neuvěřitelných 480 litrů. Ideálním a hlavním zdrojem minerálů pro člověka tedy není voda, ale jsou to rostliny.

Lidské tělo využívá organické sloučeniny minerálů mnohem účinněji než z anorganických sloučenin.

Minerálka není pitná voda

Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj
a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zákona č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech.

Jaká voda je pro lidský organismus nejvhodnější? Minerální, balená, kohoutková nebo filtrovaná?

Na pravidelné pití je bez diskuze nejvhodnější filtrovaná voda. Samozřejmě mám na mysli filtrovanou vodu upravenou prostřednictvím reverzní osmózy, která dokáže odstranit maximum škodlivých látek.

Je pravdou, že popularita balených vod v plastových lahvích je velmi vysoká. Bohužel většina lidí se mylně
domnívá, že potravinářský průmysl odpovědně reguluje spotřebu vody, protože je to nejdůležitější součást lidského těla.

Není tomu tak.

Většina vody v plastech je jednoduše vodou z kohoutku, která projde minimálním množstvím filtrů, aby lépe chutnala.

Věděli jste, že…

se v našich kostech nachází téměř litr vody. Též naše svaly tvoří ze 76 % voda a mozek, který vše řídí,
se skládá ze 75 % z vody. Krev, která roznáší živiny, je tvořena z 83 % vodou, zatímco u plic je to téměř 79 procent.

Z Velké Británie je známý případ, který byl v tamním tisku publikovaný v roce 2012: velké nadnárodní řetězce prodávaly zákazníkům balenou filtrovanou vodu z vodovodu s přirážkou 2500 procent!

Pokud je balená voda špatně skladovaná – na přímém slunci nebo při vysokých teplotách –, uvolňují se do ní z plastového obalu ftaláty, může se v ní objevit také antimon (stibium), který se využívá jako redukční činidlo při výrobě plastových lahví.

V neperlivé balené vodě skladované po dobu jednoho roku byl zjištěn vysoký počet mezofilních (bakterie, kterým se nejlépe daří při teplotách 20–40 ºC) a psychrofilních bakterií (chladnomilné bakterie, které rostou nejlépe při teplotách nižších než 20 ºC; v přírodě se vyskytují v hlubokých jezerech nebo studených pramenech, kde rozkládají organické látky klesající ke dnu). Ze skleněných lahví se zase může do vody při dlouhodobém skladování uvolnit olovo, protože to se stále používá při výrobě skla.

Co jste možná o pití vody nevěděli…

Pití vody je jednoduché, ale její absorpce tak jednoduchá už být nemusí. Studená voda pod 10 ºC se absorbuje rychleji než voda s pokojovou teplotou. Navíc studená voda vytváří v žaludku chladný rezervoár, jenž vstřebá značné množství tepla.

Vodu srkejte, nepolykejte. Polykání vtahuje do žaludku vzduch, který narušuje jeho funkce trávení. To samé se týká perlivých nápojů. Plyn v nich obsažený narušuje trávení, a proto se těchto nápojů raději zřekněte. Také téměř vše, co je přidané do vody, snižuje jeji absorpci.

Stěny našich střev jsou polopropustné membrány, jež
připomínají velmi jemné sítě. Voda jimi projde lehce, ale většina částic už ne. Proto se čistá voda bez částic vstřebává rychleji. Jakmile v ní něco rozpustíme, například cukr, absorpce se snižuje. Rozpuštěné částice dále snižují průchod vody ze žaludku do tenkého střeva, kde je voda vstřebávána. Mnoho sportovních nápojů obsahuje velké množství jednoduchých cukrů, které zpomalují absorpci, a proto je nepoužívejte během závodu.

Sodovky a koly jsou ještě horší. Většinou obsahují přes 10 % jednoduchých cukrů. Vypijete-li 3 dcl čisté vody, tak 2 dcl z toho opustí váš žaludek během 15 minut.

Chlorováním kohoutkové vody v úpravnách vody vznikají jako vedlejší produkt dezinfekce látky, které jsou
karcinogenní, např. trihalogenmetany (THM) nebo halogenoctové kyseliny (HAA), o nichž už jsem mluvil.

Pokud je člověk citlivější na chlor, tak se může dlouhodobou konzumací chlorované vody, v níž jsou obsaženy trihalogenmetany, dopracovat k různým chronickým onemocněním, nebo dokonce až k rakovině. Nejnověji byla potvrzena domněnka, že pokud je někdo citlivý na chlorovanou vodu, tak se dříve nebo později dopracuje k potravinovým alergiím.

Jak doplňovat tekutiny po zvýšené fyzické námaze?

Okamžitě doplňte tekutiny pitím studené čisté vody.

Srkejte ji, nepolykejte.

Nepijte džusy, zvláště ne citrusové džusy, které zabraňují hydrataci kvůli jejich vysokému obsahu cukru a přispívají ke kyselosti žaludku, což může vést až k žaludečním křečím a pocitu nevolnosti.

Jediným správným řešením je čistá voda. Dokud nevypijete čtyři sklenice vody, nepožívejte žádné limonády, pivo, ovoce, jogurt, tyčinky a jiné cukrové nebo tučné pochoutky.

Jaké výhody přináší pití filtrované vody?

Filtrovaná voda je nezávadná voda bez příměsí nežádoucích nebo škodlivých látek a nežádoucích zabarvení a zápachu. Náš organismus se tak nemusí vypořádávat s cizorodými látkami, protože do těla dostáváme jen čistou vodu. Kromě toho je filtrovaná voda nejlepší pro regeneraci, a to jak u běžných lidí, tak u sportovců.

Můžeme si ji vyrábět sami doma, a pokud se o filtrovací zařízení staráme a pravidelně vyměňujeme filtry, tak nám dlouho vydrží a po léta bude dodávat kvalitní pitnou vodu. Moje první filtrační zařízení bylo namontováno v roce 2001, stále je v provozu a dodává kvalitní pitnou vodu. Nezanedbatelným plusem je i to, že nemusíme tahat těžké balíky balené vody z obchodu – ušetříme tak sami sebe nejen zbytečné námahy, ale také peníze za benzin. Z ekonomického hlediska se nám po roce až dvou letech náklady na filtrační zařízení vrátí.

Který filtr bychom měli zvolit, pokud chceme mít jistotu, že pijeme opravdu čistou vodu?

Jednoznačně filtr s reverzní osmózou, protože ten je v kvalitních čističkách vody, jako je například EdelWasser nebo AqueenaPro, většinou součástí vícestupňového systému filtrace. Filtr s reverzní osmózou odstraní až 97 % všech škodlivých látek a díky semipermeabilní membráně zachytí i ty nejmenší látky až do velikosti 0,0001–0,0005 μm.

Zatímco různé filtrační patrony představují v podstatě nouzové řešení – navíc nejsou schopny zachytit molekuly mnoha škodlivých chemikálií, pesticidů, těžkých kovů atp. –, filtr s reverzní osmózou je trvalým řešením, které nás zbavuje problému s nekvalitní vodou jednou provždy.

Čističky vody EdelWasser i AqueenaPro pracují na principu reverzní osmózy.
Je to tedy podle Vás ta správná volba pro každého, kdo chce mít jistotu, že pije čistou a kvalitní vodu?

Ano.

Jak už jsem naznačil v odpovědi na předešlou otázku, EdelWasser i AqueenaPro jsou optimální volbou, protože u obou jde o vícestupňový filtrační systém, jehož součástí je i filtr s reverzní osmózou.

Energetická nenáročnost, v podstatě nulové provozní náklady, vysoká účinnost čištění a kompaktní rozměry jsou hlavními přednostmi čističek vody EdelWasser i AqueenaPro.